Duben 2013

Den dvacátý

29. dubna 2013 v 18:27 | Andalusian |  Koutek na zajímavé věci
Tak se konečně po půl roce dostávám k poslední otázce dvacetidenního cyklu. Ach ta ironie...
Musím přiznat, že tahle otázka se mi líbí snad nejvíc. Jasná, jednoznačná a jednoduchá:
Co najdu ve svém batohu?
Aby byla úplně konkrétní, napíšu, co tam bylo dnes po příchodu ze školy školní akce (trajdání po Praze):
-diář
-dvě propisky, tužka
-lahev na vodu
-kapesníčky
-taštička s nezbytnostmi (doklady, platební karta, voňavka, jelení lůj...)
-mobil
-krabička na čočky
-zrcátko
-peněženka
-brýle (kdybych si z jakéhokoli důvodu musela sundat čočky)
-bebe sušenky, bonbón
-hele, druhý bonbón
-roztok na čočky (který používám i jako kapky do očí)
-pár drobků
-jakýsi papírek s poznámkami
Tak, to bychom měli. A teď mi to všechno leží na stole a musím to uklidit...
Tímto se loučím s Dvacetidenní výzvou a děkuji Jimmymu za možnost okopírování otázek. Sice se to protáhlo, ale docela se mě to bavilo, že jsem aspoň občas nemusela vymýšlet články...

Den devatenáctý

14. dubna 2013 v 18:51 | Andalusian |  Koutek na zajímavé věci
Taky jste si všimli, že to mělo trvat dvacet dní a už je to půl roku? Ach jo, já jsem hrozná. Tak tedy předposlední otázka:

Jak se změnily moje sny od dob, co jsem byla malá?
Moc ne. Svoje sny si moc často nepamatuju, a když ano, tak jsou to absurdní šílenosti. Vždycky byly a stále jsou, jen možná méně děsivé.

Počkat... Vy jste mysleli tyhle sny?

Bleška se opařila a všichni se můžou zbláznit.

13. dubna 2013 v 19:53 | Andalusian |  Filosofický koutek
Je asi údělem každého umělce dostávat nápady ve chvílích, kdy se to naprosto nehodí. Na schůzce, těsně před usnutím nebo když se na vás všechno sype a nemáte ani chviličku volnou. Ačkoli si netroufám se nazývat umělcem, mám podobné potíže. Jindy o mě múza ani nezavadí pohledem, ale když sotva stíhám plnit všechny úkoly a stíhat školu, začnu dostávat nápady.

Během (před)minulého týdne se mi stalo několik zaznamenáníhodných událostí a nestihla jsem je zaznamenat. O týden a půl později už sice vzpomínky nejsou tak živé, ale něco se z paměti jen tak vytlouct nedá, i kdyby člověk chtěl.

Veselé zasněžené Velikonoce

1. dubna 2013 v 19:45 | Andalusian |  Filosofický koutek
Nechce se mi skoro věřit, že už máme duben a s ním Velikonoční pondělí a ono sněží. Ne moc, ale ráno na zemi ležel lehký poprašek a i přes den se k zemi sem tam nějaká ta vločka snesla. Já vím, sníh v březnu není nic tak zvláštního a na začátku dubna taky ne, ale chybí mi sluníčko a teplo. Dneska chvílemi svítilo, ale pořád je zima...

Nikoho jsem dnes aprílem nevypekla, obarvila a rozdala jsem jen několik vajíček, zkrátka jsem dnešek brala hlavně jako poslední den pětidenního odpočinku. Doufám, že vy jste si Velikonoce užili, nenechali se nachytat od Googlu a odpočinuli si o prázdninách/prodlouženém víkendu.

Chtěla jsem napsat něco pořádného, ale jsem unavená a nic mě nenapadá a navíc bych se měla učit literaturu. Tak tedy hezký pondělní večer.