Leden 2013

Den patnáctý

28. ledna 2013 v 20:19 | Andalusian |  Koutek na zajímavé věci
Zdravím, už jsem se tu zase nějak dlouho neukázala. Měla jsem teď před koncem pololetí dost co dělat a potřebuju si odpočinout a jak jinak než u psaní článku. O volbách a prezidentovi psát nebudu, musela bych být sprostá, a navíc je toho všude na internetu víc něž dost. Konec konců, když pan Klaus říká, že pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí, mu iluze brát nebudu. To nechám na panu Zemanovi.

Rok 2013

27. ledna 2013 v 22:52 | Skatulka |  Skatulčin koutek
V podstatě tenhle článek píšu proto, že už tu dlouho nebylo nic nového. Činím tedy změnu. A o změnách chci i psát, protože je to téma týdne.

A protože největší změna byly prezidentské volby, psát o nich nebudu. Už mě udolaly neustálé reportáže a tak akorát zbývá si připnout placku "stydím se za svého prezidenta" a tiše trpět.

Ty změny, o kterých bych chtěla psát, se částečně uskutečnily v roce minulém. Někteří více ezotericky zaměření jedinci by je připisovali konci světa, nebo "jen" konci současné epochy a začátku nové. Musím uznat, že tato myšlenka napadla i mě, po mnoha špatných zprávách, úmrtích důležitých lidí a obecných světových podivnostech. Pro mě osobně je největší změna nástup do maturitního ročníku. Je to vážně rozdíl, nemám vůbec předměty, ze kterých nematuruju, kromě španělštiny a profesní volby. A těch maturitních mám naopak víc než dost. Uskutečnila jsem i několik změn ve svém životé. Podle novoročního předsevzetí se snažím být víc aktivní, míň jíst a víc se učit. To poslední není předsevzetí, biologie s chemií mě vážně baví. Taky se snažím odmaturovat.

Další změny se naopak ještě neuskutečnily. Lidi by si mohli uvědomit, že ničit si planetu není dobrý nápad. A že prosociální a komunistická vláda není ideální řešení v krizi. A už vůbec ne ve státě s komunistickou minulostí. A mohli by si uvědomit, aspoň někteří, že střílet rakety taky není nejlepší způsob jak vyjádřit přízeň sousedům. A že nejlepší by bylo, kdyby zavládla tolerance celosvětového měřítka, ale i mezilidského. A aby se zlepšila kvalita života by lidi mohli víc sportovat a míň jíst (v civilizovaných zemích) a víc jíst a míň válčit (v zemích třetího, čtvrtého a pátého světa) A sázet víc stromů (všude).

Že těch změn nebude zase až tak moc dokazují mimojiné i ty volby o kterých jsem nechtěla psát. Nejen naše, ale i americké. Jen s tím rozdílem, že v americe volili znova něco, co se osvědčilo, u nás něco, u čeho už lidi zapoměli, že nebylo dobré. Lidstvo se mění pomalu a obtížně.

Wilson, Gray, Schwarzenberg a ti další

13. ledna 2013 v 20:43 | Andalusian |  Filosofický koutek
Krásný večer vám i divákům u televizních obrazovek, nastal čas, abych vaše životy obohatila dalšími výňatky z toho svého. Další otázka z dvacetidenního cyklu je moc náročná na přemýšlení a vzpomínání, proto si ji nechám ještě projít havou a budu teď psát o něčem jiném. Vlastně bych vůbec nic na blog neměla psát, měla bych vypracovávat chemickou olympiádu, ale co.

Když jsem otevřela "správu svého blogu", jak to Blog.cz poeticky nazval, skoro jsem čekala, že tématem týdne budou volby. Musela jsem se trochu divit, že správci neudělali ani pro tuto ohromnou událost výjimku. Živel je sice zajímavé téma, ale jsem si skoro jistá, že více blogerů píše o našich milých kandidátech než o elementech. Když už jsem se dostala k těm volbám, raději od nich znovu rychle odejdu, protože se zde nemám v úmyslu vyjadřovat o svém politickém smýšlení. Jen řeknu, že výsledek mě v některých ohledech potěšil, v jiných překvapil a mírně vyděsil. Je fajn vědět, koho nebudeme mít za prezidenta, jen se ještě děsím, koho bychom mohli mít.

Dost už o volbách, o těch si přečtete všude. Já budu originální a budu psát o svém čtenářském deníku, respektive o Poeových povídkách, které se v něm objeví. Četla jsem je už dřív, ale teď jsem si znovu uvědomila, jak byl Poe geniální, i když byl ožrala a bídák. Psát uměl, to se musí nechat. Není mi jasné, kam chodil na všechny ty morbidní nápady, vyšinuté myšlenky, psychedelické představy a bizarní duševní choroby. Tolik divna pohromadě se jen tak nevidí. Některé jdou děsivé, hororové, jiné pouze zvláštní a v neposlední řadě také ulítlé, nepochoitelné a směšné.
Mě osobně přijde Poe zajímavý a originální taky tím, že na začátek mnoha povídek vkládá skoro by se dalo říct výklad o daném tématu, teoretické poučení, seznámení s fakty. O zvrácenosti, co lidi nutí dělat nepravosti, o zlu, které plyne z dobra, o předčasných pohřbech, o denním snění, o mravním ponaučení dona Tomáse de las Torres a o mravnosti spisovatele vůbec. Většinou se mu tím podaří zesílit dojem z povídky, zajistit její lepší pochopení.
Nevím, proč o tom mluvím, chtěla jsem říct něco úplně jiného. Když jsem si přečetla povídku William Wilson, napadlo mě, že se nápadně podobá Obrazu Doriana Graye od Oscara Wildea. Nikde na Wikipedii se moje podezření nepotvrdilo, dozvěděla jsem se jen, že se Wilsonem inspiroval film Černá labuť. Až při důkladnějším hledání jsem narazila na několik zmínek a na esej jakéhosi Islanďana s hrozným jménem z místa s ještě hroznějším jménem, která porovnávala právě tato dvě díla a říkala, že se Wilde inspiroval. Já mezi Grayem a Wilsonem vidím značnou spojitost, oba mají dvojníka, co působí jako jejich svědomí a oba ho nakonec probodnou a sami se tím zabijí. V jednom případě je dvojníkem obraz, v druhém skutečná osoba, ale na tom až tak moc nesejde, podoba je jasná. Kdo se inspiroval kým také není těžké říct, Wilde se narodil pět let poté, co Poe zemřel.
Četli jste někdo Doriana Graye a Williama Wilsona? Nepřipadají vám příběhy podobné?

To jsem se zase rozpovídala, málem bych zapomněla zmínit celkem důležitou věc. Otázka na 16. den - můj den hodinu po hodině - mi přijde jako nesmysl a nebudu na ni odpovídat. Potřebuju tedy náhradu. Můžu ji prostě přeskočit, ale to by bylo moc jednoduché. Ocenila bych tedy vaše návrhy. Pište je do komentářů, samozřejmě.

Do fronty se také zařadily další otázky, tentokrát od Natalie-Surynky. Skatulka už na ně odpovídala, takže je znáte. Na moje odpovědi si budete ale muset počkat, teď toho mám docela dost na práci. Dělám čtenářský deník, chemickou olympiádu, laborku na fyziku a tak dále. Před chvílí jsem zabrala slušnou chvíli vybíráním šatů na Skatulčin maturiťák, je to složitější, než by si člověk myslel. A to jsem vybírala jen ze tří, co mám doma.

Každopádně ode mně asi chvíli neuslyšíte, leda že bych se nudila jako dneska. Tak se tedy loučím, hezký zbytek večera.

Mám se učit a proto píšu tenhle článek

8. ledna 2013 v 22:42 | Skatulka |  Skatulčin koutek
Byla jsem Natalí (Surynkou) vybrána pro nelehký úkol. Odolat touze se učit a najít si volný čas pro vypracování řetězového dotazníku. Mám zítra písemku z chemie a na pátek mám mít vypracovanou otázku na chemii na halogenderiváty a dusíkaté deriváty. A proto jsem se hrdinně zhostila tohoto úkolu a začala s dotazníkem.


Den čtrnáctý

7. ledna 2013 v 16:40 | Andalusian |  Koutek na zajímavé věci
Krásné pondělí, dnes se mi nechce nic vymýšlet, takže přejdu rovnou k otázce:
Co v životě mi chybí nejvíc?
To je těžká otázka, poněkud moc psychologická, na můj vkus. Když se nad tím ale zamyslím, tak asi energie, taková ta životní síla. Často mám pocit, že jedu na plno a přitom neudělám vůbec nic. Ať jdu spát jakkoli brzo, stejně jsem ráno nevyspalá a musím se vykopat z postele. Ve škole držím násilím otevřené oči, doma se nedokopu pomalu ani na procházku se psem a pak jenom sedím jako pecka. A v pátek odpoledne pravidelně přijdu domů a usnu. Zkrátka mám pocit, že se můj život skládá z víkendů a čekání na víkend.

Cestujete? Neriskujte.

5. ledna 2013 v 10:12 | Andalusian |  Koutek na všechno, co jinam nepatří
Cestujete? Je tedy třeba zvážit možnost, že ztroskotáte na pustém ostrově úplně sami a pro takový případ je dobré být vybaven. Nebo na pustý ostrov míříte záměrně? Ať tak či tak, rozhodně nemůžete postrádat tohoto nepostradatelného průvodce.

Look at me, I'm orange!

4. ledna 2013 v 19:08 | Andalusian |  Filosofický koutek
Hezký podvečer a šťastný nový rok! Předpokládám, že si všichni užili svých pár dní volna a že se teď čilí a s úsměvem vracejí do školy/zaměstnání. Já samozřejmě také. Ehmm...
Já jsem na Vánoce byla doma, pak jsem navštěvovala příbuzné a na Silvestra jsem odjela na chalupu za dalšími příbuznými. Skatulka poprvé vzala s sebou na hory přítele, takže se seznámil s našimi trhlými skvělými bratránky a kamarádkou na atomový pohon (O prázdninách celkem ušla skoro 100 km po horách a spala ve sněhu.). Sněhu bylo dost, takže zimní sporty samozřejmě na programu nechyběly, i když jsme se poněkud flákaly. Večery byly o to zajímavější, tolik zábavy a kažení mládeže se jen tak nevidí.
Na Silvestra sice většina z nás vydržela do půlnoci, ale někoho bylo třeba vzbudit. Nevím, jak někdo může jít spát. Vylezli jsme před chalupu a kriticky pozorovali okolní rachejtle a sami se přidali s prskavkami - po dlouhém a úmorném zápolení s větrem a sirkami. Ráno zabalit a čekat, až pojede bus...
A sluníčko se rozhodlo, že bude svítit na náš příjezd i odjezd, ale mezi tím ne. Tomu říkám zlomyslnost.

Tak jsem tedy vkročila do nového roku, dokonce jsem neopomenula ani novoroční předsevzetí, i když značně skromné. Co vy? Jaké byly prázdniny? Dáváte si předsevzetí? Plníte je?